Informace
ZáchránaŘství a ochrana pŘed katastrofami v Horní Falci

Záchranářství je veřejná úloha v oblasti zabránění nebezpečí a záchrany života. Zahrnuje hlášení případů tísně a opatření první pomoci právě tak jako organizaci a provádění záchranné služby.

Orgány ochrany před katastrofami mají úlohu zabránit katastrofám a podnikat preventivní opatření.

Situace v Bavorsku a v Horní Falci

Základní zákon, ústava Spolkové republiky Německo, předepisuje federální státní uspořádání. Tím jsou federace a jednotlivé spolkové země rovnoprávnými nositeli státní moci a dělí se o státní úlohy, k nimž patří také ochrana obyvatelstva před katastrofami. Detaily rozdělení působnosti, zejména co se týče zákonodárství a provádění zákonů správními úřady, určuje ústava.

Podle ní přísluší obrana země, což zahrnuje vedle vojenské také civilní obranu, federaci, zatímco ochrana obyvatelstva před škodními událostmi v míru je záležitostí spolkových zemí. Pod civilní obranou se rozumí vedle ochrany obyvatel, tedy nevojenské ochrany obyvatelstva před účinky války, také udržování státních orgánů v činnosti, zásobování obyvatel podle jejich potřeb a hospodaření s potravinami, energií, provozními prostředky a službami jakož i podpora vojska.

Jak již řečeno, je však ochrana obyvatelstva při katastrofách v míru původní úlohou spolkových zemí.

V Bavorsku je právním základem Zákon o ochraně před katastrofami, který byl naposled aktualizován 1997 různými změnami, to znamená že byl přizpůsoben podle zkušeností ze zásahů a podle nových poznatků. Zákon se zakládá na definici katastrofy, kterou charakterizuje jako škodní událost, jež postihuje nebo ohrožuje život a zdraví mnoha lidí nebo významné věcné hodnoty v neobvyklém měřítku jako objektivní prvek. Potřeba koordinace sil spolupracujících k odvrácení nebezpečí spočívající v jednotném vedení úřadu pro ochranu před katastrofami (to je v první řadě správa měst bez okresu a okresní úřady, jejichž území je postiženo škodní událostí) je finálním prvkem.

Pohotovostní síly

Vedle státních a komunálních úřadů a policie jsou to hlavně hasičské útvary měst a obcí, zdravotní organizace a jako úřední pomocníci Technická pomocná služba, spolkové vojsko a spolková ochrana hranic, které mají za povinnost spolupůsobit při odvrácení katastrof a podléhají přitom příkazům Úřadu pro ochranu před katastrofami.

Síly ochrany před katastrofou nejsou v Bavorsku podle zákona členěny do určitých jednotek nebo odborných služeb. Personálně a co se týče vybavení jsou v Bavorsku nejdůležitější oporou ochrany před katastrofami hasiči s 347.500 aktivními osobami, z toho 2521 osob pracuje jako hasiči z povolání, 325.266 osob v 7763 dobrovolných hasičských sborech a 9333 osob v podnikových hasičských jednotkách.

Horní Falc má k dispozici v 226 obcích přes 1048 hasičských sborů, z toho 1 sbor hasičů z povolání v Řezně s 111 osobami, 12 závodních a 5 podnikových hasičských sborů. Ve zbývajících 1027 dobrovolných obecních hasičských sborech působí přes 50.000 mužů a žen v aktivní službě, to znamená, že při počtu obyvatel jeden milion je každý dvacátý občan aktivní u hasičů.

Okruh úkolů hasičských sborů zahrnuje vedle obranné protipožární ochrany také technickou pomocnou službu.

Stále významnějším se stává ochrana přírody po nehodách, při kterých dojde k uvolnění chemických látek nebezpečných pro zdraví, půdu a vodu nebo k uvolnění ionizačního záření. Hasičským sborům jsou proto převážně přidělena vozidla ABC-ochrany patřící federaci.

Velká hustota sítě hasičských sborů umožňuje plné dodržení lhůty pomoci do 10 minut, velké množství činných osob zaručuje dostatečnou personální rezervu také při dlouhotrvajících škodních případech jako je velká voda, lesní požáry nebo škody způsobené vichřicí.

Spuštění poplachu

Spuštění poplachu pro hasiče se provádí prostřednictvím počítačové techniky systémem BASIS jednotným v celé zemi, a to rádiově, při čemž většinou funguje tzv. tiché spuštění poplachu přes přijímače rádiových signálů. První poplach vybavují nejen v okolí velkých měst, nýbrž i ve venkovských oblastech poplachové a hasičské centrály s trvalou službou. Kde takové centrály ještě nejsou zřízeny, přejímá spuštění prvního poplachu policie.

V Horní Falci s výjimkou okresu Cham spouští poplach pět trvale obsazených hasičských centrál, při čemž je někde jedna centrála příslušná pro více okresů nebo měst.

Následné spuštění poplachu doprovázející zásah jednotek provádí v každém případě centrála hasičského nasazení. Pro objekty s nadprůměrně nebezpečným potenciálem se postupuje podle předem připravených plánů vypracovaných a aktualizovaných místním hasičským sborem pro jejich oblast ochrany.

Záchranné sluby

Vedle hasičů je třeba zmínit síly zdravotnických organizací

• Bavorský červený kříž
• Svaz dělníků-samaritánů
• Pomoc Johanitů při nehodách
• Maltézská pomocná služba

s celkem 150.000 aktivnímu příslušníky. Z toho připadá na Horní Falc asi 20.000 zdravotnických pomocníků. Pro škodní události s neobvykle vysokým počtem zraněných, jako jsou nehody při železniční nebo letecké dopravě, se musí učinit zvláštní organizační opatření. Zejména je upravena na jedné straně spolupráce mezi zařízeními a silami záchranných služeb, které jsou v Horní Falci koordinovány třemi záchrannými řídícími centry ve Weidenu, Ambergu a Řezně, a mezi jednotlivými zdravotnickými organizacemi; na druhé straně je to lékařská první pomoc a rozhodnutí o rozdělení obětí neštěstí na vhodné a k dispozici jsoucí nemocnice.

Spolupracující organizace školí svůj personál podle aktuálně platných ustanovení. Základem odborného vzdělání je školení na stanovišti. Pro hasičské sbory existují navíc tři státní hasičské školy v Řezně, Würzburgu a Geretsriedu. Škola v Geretsriedu má navíc za úkol vzdělávání vedoucího personálu pro zásahy při katastrofách a výcvik v obsluze počítačového systému BASIC.

Financování

Pomocné organizace mající za povinnost službu při katastrofách, města bez okresů a okresy jako korporace, které nesou náklady orgánů primárně zodpovědných za ochranu před katastrofami, jsou při obstarávání nezbytného vybavení a dalších svých nákladech na ochranu před katastrofami podporovány státem, zejména co se týče nákladů zásahu při katastrofě.

Celková roční podpora hasičských sborů na koupi vozidel a vybavení a na stavbu hasičských stanic, kterou poskytuje Svobodný stát Bavorsko, činí asi 51 milionů eur. Na Horní Falc připadá z toho 2,19 mil. Euro. Při průměrné kvótě podpory 35 % lze celkové roční investice vyčíslit částkou asi 145 mil. Euro.

Zvláštní potřeba vozidel a nářadí pro zásahy při katastrofách, ale také preventivní opatření orgánů ochrany před katastrofami, jako je vývoj a zavedení počítačového systému BASIC, jsou především financovány ministerstvem vnitra jakožto nejvyšším úřadem zodpovědným za ochranu před katastrofami ze zvláštního fondu katastrof. Zde jde o zvláštní jmění, které se napájí ze 2/3 ze státního rozpočtu a z 1/3 z příspěvků okresů a měst bez okresů. V roce 2003 je zde k dispozici asi 10 mil. Euro, z toho asi 6 mil. Euro na náklady zásahů při katastrofální povodni v Bavorsku a Sasku.

Pro bezpečnostní koncept, který byl vypracován v důsledku událostí 11. září 2001, dává Svobodný stát Bavorsko v příštích letech k dispozici asi 9,75 mil. Euro. Z toho se financují vozidla vedoucích zásahů a komunikační balíčky pro vedoucí zdravotnických zásahů při nehodách s velkým počtem obětí, a dále se podporují obce při obstarávání vozidel vybavených prostředky ochrany dýchání a ochrany proti záření, jakož i kontejnerů se zvláštními hasicími prostředky.

Bavorský zákon na ochranu před katastrofami

• Koncept vedení zavedený r. 1993 namísto původního "štábního modelu" podle vojenského vzoru byl zakotven zákonem. Místo početného a tím v případě zásahu těžkopádného štábu pro zvládnutí katastrofy, který při rychle se měnících škodních událostech reagoval příliš pozdě, byly vytvořeny malé skupiny skládající se z několika specialistů zvané "vedoucí skupina ­ ochrana před katastrofami" s připojenými "komunikačními skupinami". Vedoucí skupina zůstává na svém pracovišti v městské správě resp. na okresním úřadě a používá tam stacionární komunikační zařízení a jiné technické pomůcky. Souběžně s tím byla vytvořena funkce "místního velitele zásahu", který s pomocí "podpůrné skupiny" koordinuje opatření při zásahu na místě a velí všem silám zásahu. Toto dělení řízení zásahu spočívá na poznatku získanému dlouholetými zkušenostmi, že správně načasovaná a realizovatelná rozhodnutí o nasazení sil mohou být učiněna jen na místě samém. "Místní velitel" má nyní také k dispozici tzv. "komunikační kufr", jehož srdcem je mobilní počítač. Systém dodává potřebné údaje k zásahu také k zvládnutí komplexních škodních událostí a poskytuje na místě zásahu možnost udržovat dnes obvyklé komunikační možnosti až k bezdrátovému přenosu dat, a tím mimo jiné spojení s informačními databázemi o nebezpečných látkách, třeba k možnosti reakcí určitých chemikálií.
• Kompetence "místního velitele", zejména jeho oprávnění velet všem zásahovým jednotkám, byla rozšířena také na těžké škodní události pod prahem katastrofy. Praxe ukazuje, že také a právě při větších škodních událostech, které sice nedosahují velikosti katastrofy, např. při hromadných nehodách na dálnici nebo neštěstích v průmyslových podnicích, ale přesto vyžadují koordinovaný postup pomáhajících sil nejrůznějších organizací, musí být o potřebných opatřeních rozhodnuto na místě.
• Nositelé nemocnic byli zavázáni sestavit poplachové a zásahové plány, které především zahrnují organizační opatření k rozšíření kapacity jak příjmu obětí, tak jejich ošetřování, ale také plány pro případ tísně při škodních událostech uvnitř nemocnic samých, které zejména připravují evakuaci budov.
• Provozovatelé podniků a zařízení se zvlášť vysokým potenciálem nebezpečí byli zavázáni k součinnosti při ochraně před katastrofami. Musí spolupracovat na sestavení poplachových a zásahových plánů týkajících se jejich objektů a účastnit se cvičení ochrany před katastrofami.

Konečně byl zákon o ochraně před katastrofami doplněn o článek 3a týkající se splnění úkolů stanovených v tzv. Směrnici Seveso II Evropské unie. Ta ukládá orgánům ochrany před katastrofami, aby sestavily pro okolí podniků a zařízení, které podléhají rozšířeným povinnostem vyhlášky o poruchách (např. sklady výbušnin, dopravci nebezpečného zboží, sklady hnojiv a prostředků ochrany rostlin), externí tísňové plány, které stanoví spuštění poplachu pro pomocné síly, varování a informace pro postižené sousedství o správném chování až po evakuaci. Tyto plány musí být veřejně vyloženy, aby ze strany obyvatelstva mohly přicházet návrhy na jejich doplnění. V rámci výše zmíněného bezpečnostního konceptu se obcím přispívá až 80 % na zřízení sítě poplašných sirén v okruhu 10 km okolo příslušných podniků a zařízení za účelem varování obyvatelstva při případné poruše.

nahoru